Detail [›]Medové víno z Pasečnice
Medové víno z Pasečnice
 

Povídání o medovém vínu a medovině

Od počátků k současnosti

Čechy byly odedávna zemí strdím vonící a pití medoviny patřilo k radostem lidského života. Když se ale rozšířila výroba piva a vína, na medovinu se na řadu let zapomnělo. Nyní zažíváme její renesanci.  Jak u nás, tak v zahraničí se výroba medoviny a dalších druhů medových nápojů těší veliké oblibě.

  

I. Historie medoviny

 

Životy lidí a včel jsou úzce spjaty už po tisíce let. Člověk se začal o včely intenzivně zajímat ve chvíli, kdy objevil med – potravinu složenou prakticky pouze z cukru. Do té doby žádné jiné, takto koncentrované sladidlo k dispozici neměl. Začal tedy med pracně vyhledávat a odebírat, a to i za cenu nespočtu žihadel, které přitom obvykle utržil. Netrvalo dlouho a poznal, že naředěním a následným zkvašením medu vzniká nápoj zcela unikátních vlastností.  Tehdy se poprvé setkal s alkoholem a jeho opojnými účinky.

 

Záliba v této úpravě medového roztoku se rychle rozšířila a spolu s ní i slovo „medhu‘“, které v různých obměnách proniklo snad do všech indoevropských jazyků. V překladu znamenalo „med“, ale i „sladký“, „opojný“ či „opilý“. V Čechách se ještě ve středověku označení „med“ používalo jak pro med, který známe dnes, tak současně pro alkoholický nápoj vyrobený z medu. Až časem se ujal pojem „medovina“, spojující v sobě slovo „med“ se slovem „víno“, a zlatavý alkoholický nápoj dostal svoje vlastní jméno.

 

Výroba medoviny se díky své jednoduchosti a nenáročnosti na podmínky rychle šířila. Byl v tom jen jediný háček - med byl vzácným, nedostatkovým zbožím. Proto lidé hledali dostupnější zdroje a časem objevili vinné hrozny a suroviny jako je rýže, ječmen a jim podobné, založené na bázi škrobu. Ukázalo se, že i ony postupům výroby velmi dobře vyhovují, a tak se rozšířilo vinařství a pivovarství, zatímco výroba medoviny poklesla. Lidé ale na medovinu nikdy zcela nezapomněli, dodnes je tento nápoj obestřen jistým mystickým oparem a tajemstvím.

 

Na konci 18. a v průběhu celého 19. století, v době průmyslové revoluce, došlo k mnoha významným objevům na poli kvasné chemie a biologie, díky nimž byly lépe pochopeny principy alkoholického kvašení. Velký pokrok při přípravě kvašených nápojů pozvedl jejich výrobu na průmyslovou úroveň. Rozdíl v dostupnosti a ceně mezi medovinou a ostatními nápoji se tím ale ještě zvětšil a medovina se definitivně zařadila mezi speciality, zatímco pivo a víno se stalo rychloobrátkovým zbožím.

 

Patrně z toho důvodu, že tržní význam nápojů z medu je v podstatě zanedbatelný, nebyla dosud provedena žádná komplexní studie, která by se přípravou těchto nápojů zabývala. Výrobci si tedy musí projít většinou úskalí sami a způsobem „pokus – omyl“ se dopracovávat k více či méně uspokojivým výsledkům. Jako znalostní základ jim sice může posloužit několik publikací a článků v časopisech, ty ale většinou vycházejí z tradovaných, a tedy vědecky neověřených poznatků. V dalších příspěvcích se proto pokoušíme tuto mezeru alespoň částečně zaplnit, seznámit čtenáře s  vlastními zkušenostmi a poznatky a začínajícím výrobcům snad také ulehčit cestu k získávání kvalitní medoviny.

 

II. Současné vnímání medoviny ve světě a u nás

 

Nápoje z medu nezaujímají u nás ani jinde ve světě významnější tržní postavení. Rozdíly ale můžeme zaznamenat v šíři sortimentu, kterou někteří zahraniční výrobci nabízejí, a také v přístupu spotřebitelů, kteří od sebe jednotlivé typy medovin odlišují.

 

U nás se pojmem medovina označuje celá škála různě ochucených, mnohdy i doslazených či dolihovaných nápojů z medu, což vede spotřebitele k očekávání, že zakoupí-li jakýkoli nápoj s názvem „medovina“, bude přeslazený. Na vině je částečně i naše legislativa, podle které musí medovina obsahovat minimálně 40 g zbytkových cukrů na jeden litr, což významně omezuje sortiment nabízených nápojů.

 

Na tuzemských degustacích se proto setkáváme pouze s jednou kategorií – medovinou, zatímco v zahraničí se uplatňuje následující dělení:

 

Mead (Honey Wine – dry, sweet) - nápoj vyrobený pouze z medu a vody

 

Metheglin - medovina s obsahem bylin a koření

 

Cyser - jablečný mošt (Cider) přislazený medem

 

Pyment - směs medu, hroznového cukru a vody

 

Hippocrass - kombinace Pymentu a koření

 

Melomel - nápoj z medu, vody a jakéhokoliv jiného ovoce než jsou jablka a hrozny

 

Hydromel -slabá šťáva z medu, která se nechá zkvasit a obsahuje cca 0,5 až 1 % alkoholu

 

Medové pivo(Neplést s pivem s příchutí medu!) - připravuje se bez použití sladu

 

 

 

Všechny výše uvedené medoviny se vyskytují nejenom v suché, polosladké a sladké podobě, ale také jako perlivé, či šumivé. Jedná se tedy o mnohem širší sortiment, než s jakým se můžeme setkat na našem trhu. V zahraničí se dokonce vyrábějí i nápoje, které by si pravděpodobně český spotřebitel s medovinou vůbec nespojil. Podrobnější členění by ale rozhodně bylo přínosem i pro něj, neboť by si podle údajů na etiketě dokázal lépe představit, co může od daného nápoje očekávat.

 

Můžeme tedy konstatovat, že český spotřebitel je v  nabídce nápojů připravovaných z medu ochuzen, protože dostupný sortiment je poměrně úzký. To ale na druhé straně skýtá velkou příležitost pro nové výrobce, kteří si své místo na trhu mohou vydobýt právě nabídkou doposud chybějících výrobků.

 

 

Literatura o medovině

Výroba medoviny, František Hájek, nakladatelství A. Reinwart, Praha 1899

Výroba medoviny, medových vín a likérů, Svoboda, Jaroslav, ZÚVS, Praha 1935

Kniha o medovině, Libor Dupal, nakladatelství Maťa, 2004

Domácí vína, piva, likéry a medoviny, Jiří Cibulka, nakladatelství GEN, 2003

Brewing Mead, Gayre, Robert, Brewers Publications, Boulder CO 1986

Bylinná piva, Stephen Harrod Buhner, nakladatelství Volvox Globator, 2002